PÍSEŇ SRDCE

1988–1991

autorské texty k obrazům a zvukovým instalacím

                                   

Zmrzlý až na kost svraštělý jazyk ptáků

broušené ryby s dvojí tváří

za oknem poletují nordy

Na skle se mihotám

ve tmě duší počítám

úsměv na zjevené tváři

Krásná paní

v okenici vyřezané srdce vyschlé stářím

krásná paní

Pár jizev lůzou projetých

vzpomínám na tebe a nejistě dýchám tmu

v koutě mastného tácku oblékám svatyni

s potetovaným se opíjím

Nad Vltavou strach

osedlá hvězdného lva

naráz si poslintá

všechna kolena

Uléhá sláma zlatavá

na bílích květech ospalá

světlá místa v plamenech

slzy v srdci věrné mé

Na střechy přilétají ptáci

v ústech vlasy

líbají si dlaně

a ona mu šeptá

dýchám koruny stromů

Ohnuté krky stíny ve fraku

narostl vám knír pane v motýlku

slečna v podpatcích skáče

jak děvčátko přes zebru

bubny září jak tvé oči

maminky popíjí juice

společnost vychovává

a tanečníkům se potí těla

do kroku raz dva tři

schován před deštěm

mé první taneční

mých deset piv

Měsíc v teplé lázni

a tvé vlasy

padaly do koruny stromů

z výšky jak božští ptáci

labutě v rákosí zpívají

otáčím se a zhluboka dýchám

vůni stěn pohlcující to vše

ruce a nohy pořezané od lahví

město v duši večera

neónové kaluže

déšt a pára

Teď ztichl perón

chmýří co poletuje na kraj světa

na tvých hebkých rtech šumění

pod kůží s třesoucí hořkostí

kam se ztratila tráva

a kam odlétly mraky

pro koho píseň zpíváš

Květy pro tebe

 vlasy plné skořepin

dušičky z popelnic žijící z darů prosebnic

Pšššššš

šedá mlha mlhu má

přes okno rudá begónie

dýchá

zavírají se ti víčka

pomalu otočím klíčem

potichu rozhrnu oblaka černé noci

a zasadím mák do tvých hebkých vlasů

pšššššš